Bezpečnost letu je nejdůležitější věc, na kterou pilot nesmí přestat v žádné fází své profese myslet.  Mají na ni vliv 3 věci:

1. technika - tedy balon samotný, potažmo všechny jeho díly jsou nesmírně předimenzované. to není z toho důvodu, že by se konstruktéři tolik báli o bezpečnost konstrukce, ale proto, že méně pevné díly by bylo velmi problematické a drahé vyrábět. Takové díly se používají jen pro zvláštní druhy letů jako pro oblet Země nebo rekordní lety. To jsou balony na jedno použití, ale naše konstrukce je velmi odolná a nároky bezpečnosti násobně překračuje. Zde můžeme být v klidu. Navíc systém údržby a technické kontroly varuje natolik zavčasu, že k havárii konstrukce balonu za letu prakticky nemůže dojít a v běžném provozu  zatím ani nedošlo.
2. počasí - některým z vás jsme let s ohledem na počasí zrušili. A někdy se to přihodí i opakovaně. Ještě jednou se omlouvám. Není to pro naše potěšení, ale především pro vaši bezpečnost. Dostat se do silného větru obvykle dobrý pilot zvládne, ale často jsou pasažéři dost vylekaní. Zkuste si představit, že jedete autem nebo na kole rychlostí jen 30 kilometrů za hodinu a musíte vystoupit. V balonu jste kryti košem.
3. zkušenosti pilota - dříve se říkalo, že dobrý pilot, je starý pilot. Staří praktici tím chtěli říci, že šlo o piloty, kteří zbytečně neriskují. Platilo to zejména o válečných pilotech. Některé výroky legendárního Rudého Barona - Manfréda von Richthofen - nenasvědčují tomu, že by šlo o hrdinu. Například jeho výrok "nebojuji s přesilou, pokud si necítím dobře, nebojuji a podobně". Osobně tomu rozumím tak, že když není v kondici nebo situace není dobrá, není důvod riskovat. Ale co je to vlastně riskovat? Myslím, že to znamená nemít věci pod kontrolou, nebýt si jistý. Odlétal jsem mnoho jako sportovní pilot na různých soutěžích a při různých divokých letech, které vedly k rekordům. Pomalu jsem poznával, kde je hranice možného a od té jsem se při běžném létání raději držel dál.