Je mi vždycky líto, když tohle slyším. Proč? Protože ti lidé o něco přicházejí. Přicházejí o romantický zážitek kvůli nějakým předsudkům.

Nejčastější jsou dva - bojím se výšky a je to nebezpečné. V tomto díle proberu tu první obavu z letu balonem a tou je - bojím se výšky. To je zcela běžný a prastarý pud. Je součástí naší výbavy pro přežítí v přírodě z dob, kdy jeskyně byla luxus a k nedělnímu obědu byl mamut. Časem náš život nebyl tolik závislý na přírodě a život se stal bezpečným. Dnes nás o život připraví kromě vlastní blbosti jen válka, epidemie, teroristi nebo návštěva Midsomeru. Naopak jdeme tomu nebezpečí dost naproti - jezdíme rychle autem, lyžujeme v lavinovém poli, lezme na Mount Everest a podobně. Říkáme tomu adrenalinové sporty.

Zájemci o adrenalinové sporty jsou ale u nás na špatné adrese! Let balonem je totiž “nechutná” romantika až do morku kostí, která se dostaví chvíli po vzletu. Velmi rychle vystřídá úděs a obavu z výšky a když vám řeknu, že jsme výš než Eifelovka, máte mně za podvodníka a nevěříte ani výškoměru. Ty obavy nahradil opojný pocit uspokojení, ano ten. Jste tak happy, že nevnímáte čas ani realitu. Hodinky se zbláznily a já opět kecám, když je po hodině letu čas na přistání.

To, co tu píšu, lze potvrdit jedním užasně ilustrativním příběhem, který se mi doopravdy stal. Pán letěl balonem, letěl bez svojí paní a chtěl jí ten zážitek také dopřát. Věděl proč. Let se mu moc líbil, ale věděl, že paní trpí závratí. Dohodli jsme termín letu a dělali, že se neznáme. Pán s paní přišli k balonu, který jsme chystali k letu.

“Nemáte náhodou volné místo v koši balonu?” zeptal se mě.

“To náhodou máme.”

“A mohla by tady Marie letět s vámi?”

“Ano, mohla, ať se připraví.”

Paní se lekla, utekla a zavřela se v autě. Nechtěla ven. Manžel ji přesvědčovali horem dolem, ale všechno marné. Balon byl připraven k letu a měli jsme startovat. Po chvíli se to v paní nějakým zázrakem rozleželo, odemkla dveře, přišla a vzletěla. Její sestra ji varovala a ze země stále volala: ”Maruško, dávej na sebe pozor!”

Paní Maruška ale brzy s hrůzou zjistila, že se žádná obava nedostavila a ona si balon užívá.

“Připravte se, budeme přistávat.”

“Ne, prosím, ještě ne, ještě kousek.” Žadonila Marie, ale už tu byla její sestra.

“Maruško, to byla hrůza, že?”
“Ne.” Řekla láskyplně Marie. “To bys měla, Růženko, taky zkusit.”

“Tohle?” Odpověděla rázně Růža, “Tohle nikdy, když něco, tak jedině ty tandemové padáky.”

Pokud byste však přece jen měli obavy, zavolejte mi na telefonní číslo 725 806 667 a probereme to spolu.

A konečně, je tu ještě jedna možnost. Jsem si sice takřka 100% jistý, že nenastane, a právě proto vám ji zaručuji. O co jde? Pokud u vás obava nebo jiné nelibé pocity během letu přeci nastanou, ihned přistaneme, vystoupíte si a já vám vrátím peníze. Tak moc totiž věřím, že si let užijete.