"Jestli se nebojím výšky!? Nebojím, dokonce je to příjemné!"

 

Tohle slýchám velmi často od žen, které již letěly balonem. Zpočátku má každý obavy. Byli jste na rozhledně, na mostě, na balkoně a jinde, kde jste pod sebou měli někdy i několik desítek metrů a necítili jste se dobře. To je naprosto v pořádku. Jde o prastarý instinkt, který naše prapředky varoval před pádem do hloubky. Dnes se zdá být zbytečný a vy si myslíte, že nám komplikuje život, ale věřte, že se hodí.

 

Pojďme zpět. Víme odkud se ona obava z hloubky pod námi bere, víme, kde jsme se s ní seznámili, ale nechápeme, proč nepřijde v balonu. Je to ze dvou důvodů, ptám se vás před letem, jak snášíte výšky a začátek letu upravím tomu, abyste výšku lépe zvládali. Za druhé naše tělo a mysl vnímá výšku v balonu jinak. Když vám za letu řeknu, že jsme stejně vysoko jako na nejvyšší vyhlídce Eifelovy věže, nebudete věřit ani mně ani výškoměru. Byli jste tam a bylo to naprosto jiné!

 

Jednou jsme se sešli tři posádky balonů na věži nad náměstím v Českých Budějovicích. Nejhůře se cítili piloti balonů. Dole jsme se zastavili na dobré pivo a shodli se na tom, že nám výška na věži nedělala dobře, ale několikrát jsme letěli nad Budějovicemi a byli daleko výš než teď.

 

"Po letu vám to vysvětlím," často říkávám, "ale teď se kochejte a užívejte si vyhlídku a ten nenadálý přerod ve vás." A pokud náhodou nenastává a strach z výšek ve vás přetrvává i nadále, jsem připraven ihned přistát a vrátit vám peníze s omluvou, což je dokonce jedna z našich garancí. Tak hluboce jsme přesvědčeni o tom, že strach z výšek v koši balónu je pouhý mýtus.