Ranní pohoda? 

Musíte brzo vstávat, někam se trmácet, je chladno .... ano, tak to obvykle bývá v naší přestavě. Zaplatíme vlastní pohodlností za něco, o čem nemáme ponětí!

Vzlet v 6 hodin ráno se zdá být brutální. Ale já vám říkám, že to platí do doby, než se odlepíme od země. Opustíme stín, který vrhá kopec před námi a přivítá nás slunečná náruč. V dálce vidíme chuchvalce mlhy, někde na louce opar a slunce, které opustilo horizont v dohledu. Už má sílu, ale ještě stále je laskavé a přívětivé. Mráčky se nestačily zvednout ze země a dohlednost je obvykle ukrutná. Od Krušných hor po Šumavu. Říp, Milešovka, Ještěd, Trosky .... industriální majestát Temelína, mlžné údolí Slap. Vlak pod námi vypadá jako model železnice. To máme na dosah nebo lépe na dohled. Na mém facebooku je toto video: . Je z ranního letu a přízpěvek jsem nazval podobně jako tento blog. Vy už o výše popsaných útrapách už dávno nevíte. Jen se kocháte a čas přestal být najednou rozměrem vašeho žití. 

Jste někde jinde a bojíte se toho, že řeknu : Připravte se, prosím, na přistání. Chcete letět ještě minutku, ještě metr, ještě .... jednou. Ano proč ne, stálo to za to a tak to má být. 

A tak říkám, nebojte se rána a ranního letu. Oč víc se budete přemáhat, odříkat si, o to víc se vám let bude líbit a ta krása vás unese. 

Těším se na vás já i ranní pohoda. Věřte mi.