Ve čtvrtek 15. září začne už 60. ročník nejstaršího závodu plynových balonů na světě Gordon Bennett Cup 2016. Vyletí se z německého městečka Gladbeck.
Je to taková Formule 1 mezi balonovými závody. Půjde o to, letět v plynovém balonu, co nejdelší dobu a urazit tak, co největší vzdálenost.
A nám se dostalo obrovské cti se tohoto závodu zúčastnit. Nepoletíme sice jako závodní tým, ale jako nesoutěžní posádka. Ale i tak se těším na neuvěřitelný zážitek a spoustu nových zkušeností.
Historie závodu
První ročník tohoto závodu se uskutečnil už v roce 1906 a jeho zakladatelem byl dobrodruh a vydavatel novin Gordon Bennett. V tom roce se poprvé se vzneslo 16 balonů z Tuileries Gardens v Paříži.
Principem závodu je zdolat co nejdelší vzdálenost z místa startu bez mezipřistání. Nejdelší vzdálenost se podařilo dosáhnout v roce 2005 belgickému páru Bobu Berbenovi a Simeonsu Benoitovi. Ti letěli 92 hodin a 11 minut a uletěli vzdálenost 3 400,39 km.
Letos se na start postaví 24 týmů z 12 zemí.
Plynové balony letí i několik dní
Plynové balony se liší od těch horkovzdušných v tom, že zatímco horkovzdušné balony pohání ohřátý vzduch, plynové jsou jak název napovídá poháněny plynem. Nejčastěji se používá helium nebo vodík. Oba tyto plyny jsou lehčí než vzduch a díky tomu balon letí.
Pro let se také využívá solárního záření a stejně jako u horkovzdušných balonů větrných proudů. Zatímco doba letu horkovzdušného balonu je zhruba jedna hodina, plynové balony mohou letět bez přistání i několik dní.
Tady se můžete podívat na mapu z ročníku 2015, kdy se startovalo z Francie. Na mapě je zaznamenána trasa jednotlivých posádek. Vyhráli Švýcaři, kteří urazili 2080 kilometrů a v balonu byli téměř 60 hodin.
Jak se bude závodit
Závodníci z tohoto závodu budou mít své balony naplněny vodíkem. Balon pojme samozřejmě omezené množství, které budou mít pro svůj let k dispozici. Nebudou mít možnost plyn v průběhu letu doplnit. Navíc ten plyn bude postupem času ubývat, jak ho budou vzduchoplavci upouštět.
Aby se letci ve vzduchu udrželi co nejdéle a uletěli co nejdelší vzdálenost, k tomu budou využívat několik vlastností plynových balonů.
Ráno, když vychází slunce a vzduch se ohřívá, plyn zvětšuje svůj objem a piloti snadno vzlétnou do vyšších výšek. Naopak po západu slunce je situace opačná a proto aby se udrželi ve vzduchu, budou odhazovat závaží v podobě pytlíků s pískem nebo vodou. Každá posádka má k dispozici 500 kg této zátěže.
Dále pak záleží na tom, v jaké výšce poletí, jaké větrné proudy využijí. Celý let je tedy kombinací plynu v balonu, solárního ohřevu, upouštění plynu, odhazování závaží a také výběru správných výšek a větrných proudů. A kdo to zvládne nejlépe, zvítězí.
Co si tak berou piloti do balonu s sebou?
Celá posádka se snaží být co možná nejlehčí a s tím souvisí i výbava, kterou si do koše balonu berou.
Mezi základní potřeby patří výškoměr, variometr (přístroj na měření rychlosti změny výšky), barograf (zaznamenává časový průběh atmosférického tlaku), dálková světla pro noční přistání, minimální osvětlení, aby byly balony vidět letadly, GPS, vysílačky, lokátor, aby bylo možné je najít v případě nouzového přistání a další nezbytné věci pro přežití.
Sebou mají samozřejmě také teplé oblečení, jídlo, mapy, pasy a hygienické potřeby.