Dostali jsme pozvání do Izraele. Pořádalí zde již 5. ročník mezinárodního srazu. Neodolali jsme a přijeli. Místo konání je kousek od Biblických míst - Nazaret, Galilea, Magido a další. Byl jsem zvědavý, co mne čeká, jaké létání zde bude. Evropské piloty jsem znal, s místními jsme se brzy seznámili.

Úvodní briefing - rozprava s piloty měla nečekaný začátek. Ptali se nás, proč jsme tak vážní. Je pravda, že Izraelci jsou velmi neformální a velmi akční. Proti nim jsme působili velmi seriozním dojmem. Za chvíli jsme pochopili proč. Řekli nám, že oni se snaží užít a využít každý den, protože neví, jestli bude zítra. Najednou mi naše problémy přišly velmi nicotné a raději jsem začal jsem myslet na letání. Briefing pokračoval. I my máme nějaká omezení. Zakázané prostory, omezené a podobně. Jejich omezení byla jasnější. Přes kopec jsou Palestinci, za řekou Jordánci, na sever Sýrie, kde se válčí a vedle Sýrie Libanon. Tam se válčí taky. Vzlétnul jsem a měl jsem smíšené pocity. Přišlo mi, že slyším hrom a začal jsem hledat bouřku. Ta není příjemná pro let. Ovšem ta nebyla vidět a hrombyl stále pravidelnější a lépe slyšitelnější. Pak jsem pochopil, že jde dunění děl. Tahle realita v nádherné scénérii nebyl hezká. Lepší byl pohled na ostatní balony a východ slunce.